Hlavní město toskánského regionu s populací okolo půl milionu obyvatel se rozprostírá na březích řeky Arno, mezi Jaderským a Tyrhénským mořem, téměř uprostřed italského poloostrova. Jedná se o město, které se hemží průmyslem a řemesly, obchodem a kulturou, uměním a vědou. Podnebí je mírné, ale poměrně proměnlivé s větrnou zimou a horkým létem.
Florenice založená Římany v prvním století př. n. l. započala své znovuzrození po úpadku z časů barbarů v Karolinském období a dosáhla svého vrcholu civilizace mezi 11. a 15. stoletím, již jako svobodné město, které vyvažovalo autority císařů a papežů a které rovněž překonalo vnitřní svár mezi Guelfy a Ghibelliny. V 15. století se město dostalo pod vládu rodu Medicejů, kteří se později stali Velkovévody toskánskými. Toto bylo období, kdy se město nacházelo na vrcholu své slávy v umění a kultuře, v politické a ekonomické síle. Velkovévodství Medicejů zaznamenalo v 18. století úspěch zvláště za dynastie Lorraine, když se v roce 1865 stalo Toskánsko součástí Italského království, jehož hlavním městem se Florencie stala mezi lety 1865 a 1871. V tomto století opět nastoupilo svou roli důležitého centra kultury a umění.
Všechny turistické atrakce jsou seskupeny dohromady ve čtyřech zónách, z nichž všechny mohou být navštíveny pěšky. Geografickou a historickou osu Florencie nalezneme v městských částech Dumo, Santa Croce, severní část San Lorenzo a San Marco, zónu procházející od nádraží Santa Maria Novella na západ na Pizza della Repubblica, Ponte Vecchio, Mercato Nuovo a v obvodu Oltrarno s Pitti Place, Santo Spirito, zahrady Boboli a kostel Santa Maria del Carmine.
Východní oblast města si zachovává svou středověkou atmosféru, se svými úzkými uličkami a průchody připomínajícími mraveniště. Santa Maria del Fiore nebo Dumo se svým baptisteriem postaveným Ghibertim a svou zvonicí postavenou Giottem dominují této oblasti. Orsanmichele, jeden z nejkrásnějších exemplářů architektury 13. století nalezneme ve Via Calzaiuoli. Galerie Bargello je umístěna v ulici Via del Proconsolo. Galerie obsahuje kolekce soch Florentské renesance, s pracemi Michelangela, Donatella a Celliniho.
Velkolepá gotická basilika Santa Croce na náměstí Santa Croce Pizza je kolekcí klášterních budov seskupených kolem ambitu, jenž je dnes muzeem obrazů a náboženských soch. Basilika ukrývá hrobky a památníky Galilea a Michelangela, kříže Donatella a Cimabueho, Brunelleschiho kaple Pazzi a kaple Bardi s freskami od Giotta. Náměstí della Signoria bylo jak centrem politické moci a městského života do období městské rady. Dominantou tohoto velkého a slunečného náměstí je ohromující palác Vecchio, který je pozadím pro klenuté podloubí Signoria, jednu z nejdůležitějších středověkých staveb Itálie.
Oblast Medici se vine podél via de Martelli, jedné z hlavních ulic města, která začíná v pasáži mezi Dumo a Baptisterií. V této oblasti se nachází basilika San Lorenzo, která ukrývá ostatky některých nejproslulejších členů rodiny Medici. Palazzo Medici Richardi, hlavní rodinná residence se nachází poblíž. Cesty kolem Pizza San Lorenzo jsou věčně zaměstnány barevnými trhy, jenž zahrnují centrální trh a dvoupatrovou budovu, kde se prodává čerstvé jídlo. Oblast, která za časů Medicejů byla domovem pro stáje velkovévody, je nyní oblastí San Marco, kde nalezneme ženský klášter. Tato čtvrť dýchá mladou atmosférou díky velké přítomnosti studentů z university, konservatoře a akademie umění. Blok domů, který začíná na rohu via Ricasoli je místem Galerie akademie, továrny na broušení drahokamů a museem archeologie.
Město je na západě ohraničeno nádražím a Ponte Vecchio. Tento most je místem mnoha obchodů se starožitnými a moderními šperky. Piazza della Repubblica, jedna z nejživějších zón Florencie je jen kousek odtud. Oblast je známá svými kavárnami a nákupními oblastmi, který zahrnují via Vigna Nuova a via de Tornabuoni, obě vysoce prvotřídní, lemovány uhlazenými obchody a důležitými budovami od 15. do 18. století. Palazzo Strozzi je příkladem krásných budov této oblasti, je postaveno ve stylu Florentské renesance, je sídlem mnoha kulturních institucí včetne Gabinetto G. P. Visseux.
Oltrarno je poklidnou oblastí s nízkými domy, starožitnictvími a dílnami. Této čtvrti dominuje Palazzo Pitti a spletitými živými plity zahrad Boboli. Leží zde Via Maggi a Piazza di Santo Spirito, obě lemovány aristokratickými domy. Santa Maria del Carmine, kterou nalezneme na Piazza del Carmine, je známá pro své fresky v kapli Bancacci, jenž jsou dílem Masovina a Masaccia.
Museum Bargello Museum Bargello obsahuje nejucelenější škálu středověkých a renesančních soch v Itálii. Proslulá díla včetně Michelangelova Opilého Bakcha, Donatellova Davida, kresby připisovány Brunelleschimu (soutěž o dveře baptisterie, kterou vyhrál Ghiberti) a Giambolognův Merkur. Silně opevněný exteriér Bargella je připomenutím minulého působení budovy jako policejního velitelství a vězení, kde bylo ve středověku mučeno mnoho lidí. Sousední budovou je kaple Máří Magdalény, jenž obsahuje fresky z Giottovy dílny.
Duomo Brunelleschiho šikmou stavbu s červenými střechami Duomo– dominantu florentské siluety – spatříte pravděpodobně již z přeplněných ulic kolem náměstí (Piazza del Dumo). Nepochybně vám vyrazí dech živost růžové, bílé a zelené mramorové fasády. Brunelleschi vyhrál veřejnou soutěž v návrhu pro enormní dóm, první svého druhu od starověku. Přestože je dnes těžce poškozen a pod rekonstrukcí, zůstává významným stavitelským úspěchem. Celé jméno tohoto ohromného chrámu je Cattedrale di Santa Maria del Fjord a je čtvrtou největší katedrálou světa. Stavba byla započata roku 1296 Arnolgem di Cambio a její dokončení trvalo téměř 150 let. Je 153 metrů dlouhá a 38 metrů široká, kromě transeptu, který měří 90 metrů. Katedrála zasvěcená Santa Reparata, kterou nahradila, zasahovala méně než do poloviny plochy od vchodu k transeptu.
Piazza della Signoria Masivní „nádoba“ na turisty (pokud chcete prostor, vezměte si s sebou zvonek na kolo), nejskvostnější náměstí ve městě byly vytvořeno umělo náhodou ve 13. století a – lemovány replikami slavných soch a historických budov – se stalo osou dění florentské veřejného života navždy. V dobách politické krise, veřejnost byla svolávána pro všeobecné hlasování, které obvykle rozhodovalo o odsouzení válčících rodin a často se zvrhlo v šílené výtržnosti a nepokoje. Emoce bývaly rozněcovány politickými proslovy pronášenými z „arringhiera“ (prostor pro řečníky) v přední částí Palazzao Vecchio, odtud pak pochází slovo „harangue“ (dělat kázání). Dnes to jsou zejména turisté, kdo toto náměstí zaplavuje, přičemž popíjejí kávu v předražených restauracích, urychleně procházejí známé výjevy nebo pózují před Ammannatiho manýristickou Neptunovou fontánou, podle Michalengela znehodnoceným kusem perfektního mramoru. Celliniho Perseus držící hlavu Medusy, jenž sloužilo jako varování nepřátel Cosima I., co by se stalo, kdyby překročili hranice, a je zároveň nejlepší originální prací náměstí.
Piazza San Lorenzo Tato rozkošná plocha připomíná Florencii v jejím největším rozkvětu, kdy Cosimo Medicejský byl králem a město přetékalo kulturní tvořivostí. Stavba basiliky San Lorenzo byla zahájena roku 1425 a je označována za jeden z kostelů s nejčistší renesancí ve městě. Zajímavá je zejména východní fasáda, jelikož je řídce zdobená a odkrývá starodávné zednické práce. Jedná se o farní kostel rodu Medici a mnoho členů tohoto rodu je pohřebeno právě zde. Donatello postavil bronzovou kazatelnu a je rovněž pohřben v jedné z kaplí. Při průchodu ambitem dojdete k Laurenziánské knihovně, která sloužila jako obrovská rodinná kolekce knih s rysy posvátného schodiště od Michelangela. Kaple Medici jsou luxusně zdobeny precisními mramorovými a polodrahokamy; zde jsou pohřbeni nejmocnější členové rodu Medici. Nová sakristie byla navržena Michelangelem a obsahuje jeho Noc a den a Soumrak a úsvit.
Palác Pitti Tento palác byl navržen Brunelleschim pro rodinu Pitti, rivalů rodu Medici, a je jedním z nejnavštěvovanějších míst jižního břehu Arno. Je to obrovská a imposantní budova a je zároveň i pokladnicí Medicejů pro pozoruhodnou kolekci umění, jenž zahrnuje práce od Raphaela, Filippa Lippi, Tintoretta, Veronese a Rubense, jejichž díla jsou pověšena v marnotratně zdobených pokojích. Rekonstruované pokoje vyjadřují extravagantní životní styl Medicejů a Savojských, kteří později uchvátili jejich posici. Palác je rovněž místem galerie moderního umění a sbírky kostýmů. Pokud jste „palazzo-závislí“, rozhodně nevynechejte palác Strozzi, jeden z nejimpresivnějších renesančních paláců města, a palác Rucellai, navržený Leonem Battistou Albertim, kde dnes sídlí museum fotografie.V okolí zadní části paláce Pitti nalezneme jedny z nejskvostnějších a úchvatných parků: zahrady Boboli. Perfektní příklad formální renesanční parkové výstavby, zahrady obsahují bazény, fontány, geometrické hranice, stromové aleje, umělou jeskyni a hvězdicovitý Forte di Belvedere. Pokud máte dostatek energie, stojí za to jít po ulici Via del Belvedere k Piazza Michelangelo, jenž nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na Florencii.
Santa Croce Pokud zažijete nezvyklý pocit závratě po návštěvě kostela Sonta Croce, nezoufejte. Je to pravděpodobně proto, že jste podlehli Stendhalově nemoci, nemoci, kterou zažije kolem 12 návštěvníků Florencie každý rok a která se datuje od pocitů kulturního šoku oslnění tohoto francouzského spisovatele, když navštívil kostel na počátku 19. století. Geometricky vymalovaný mramor zdobí fasádu budovy (byl přidán v 19. století), ale to pravé potěšení čeká uvnitř, kde mnoho odpočívá v pokoji mnoho obyvatel Florencie. Zdi jsou lemovány hrobkami a 276 náhrobních kamenů dláždí podlahu. Nejznámějšími „obyvateli“ kostela jsou Michelangelo, Machiavelli, Galileo a Bardi. Jeho různé kaple obsahují práce Giotta a della Robbia a hladká křížová chodba je postavena Brunelleschim. Museum v Santa Croce nabízí částečně opravený Cimabueův krucifix, jenž byl v roce 1966 poškozen povodněmi. Další kostely byste rovněž neměli vynechat, včetně Orsanmichele plného soch, Santa Trinitá nabízející fresky od Ghirlandaia, Všichni svatí s freskami Botticelliho a Ghirlandaia, Santa Maria Novella obsahující Masaccioho Svatou trojici vedle dalších signifikantních uměleckých děl, známou SS Annunziatu, Giambolognův přestavěný San Marco, Kostel Ducha svatého jako jedna z posledních Brunelleschiho zakázek, kde najdeme i Filippino Lippiho Maddonu s dítětem. Udělejte si čas pro shlédnutí Michelangelova Davida v Galerii Akademie. Jedná se o mimořádný zážitek spatřit jej ve světlě, společně s dalšími mistrovskými díly; jen pro zmínku například Botticelli, Fra Bartolommeio a Giambologna.
